Když je v Praze abnormální hic,

neděle 10. květen 2009 15:30

chodím k vodě až do Měchenic,
měchenická plovárna má krásné okolí,
ještě krásnější než bazén v Praze čtyři - Podolí  ( Hudba Ivan Mládek, text František Prošek)

 Každá plovárna, ať městská či maloměstská měla svoji atmosféru, ale jedno měly společné. Svoji vůni, která vznikla smíšením vůně sluncem opékaných těl, krémů na opalování, vody a vysluněného dřeva starých převlékacích kabinek.

Maloměstské plovárny měly své kouzlo hlavně v tom, že se lidé převážně mezi sebou znali, takže se plovárna stávala i půdou pro společenská setkání, hry a příjemná klábosení, nebo pomlouvání.  

U vchodu veřejné Tyršovy plovárny ve Vysokém Mýtě byly mimo pokladní budky, stojany na kola. Někdy bylo zábavné, dívat se na to, jak cyklista zápasí s uložením kola do vysokého, svislého stojanu. Chtělo to fintu, kterou když neznal, tak musel přejít k jednodušší odkládací verzi, což byla pro svalnatého borce potupa. Dnes je u plováren spíše parkoviště pro auta. Za vstupem bylo volejbalové hřiště, kde se konaly turnaje, prostor pro kuželky pro ty starší a různé houpačky pro děti.  Převlékací kabiny a společné šatny (samozřejmě rozdělené na ženy a muže) byly spojeny s prodejnou občerstvení a knihovnou. Ano, na plovce bylo možné, půjčit si knížku.

Velké exhibice probíhaly na skákacím prkně, kde se producírovaly mužné typy tak, aby sklízely obdiv přítomných slečen. Jeden takový mužný typ mě málem utopil, když mně skočil téměř na hlavu. Dospívající kluci měli jedinečnou příležitost pozorovat polonahé spolužačky, či dospělé ženy a jejich fantazie neznala mezí. Večer nemohli usnout, když vzpomínali, jak jim kamarádka dovolila, aby jí krémem namazali záda, či zahlédli něco, co mělo být skryto pod plavkami...  Alespoň tak, v podobném duchu, psal pan Josef Škvorecký. Na plovárně vzniklo mnoho lásek a některé dokonce i na celý život.

plovvmejte.jpg 

Foto Tyršovy veřejné plovárny ve Vysokém Mýtě, po přejetí myší přes foto vidíme, že socha andělíčka stojí dodnes (vlevo vedle slunečníku). 

Dívky a madam  předváděly na plovárně své modely plavek, a protože nebyl příliš velký výběr, šily si je ty šikovné samy a budiž řečeno, že výtvory to byly zdařilé. Kostičky, puntíky, proužky, námořnické prvky... Pánové za mých mladých let nosili tzv. adamky, převážně červené barvy, s vázáním na boku (na knoflíky?), takže převléci se bez kabinek a šaten jim problém příliš nedělal. Větší děti mívaly trenýrky a nedospělé slečny k těm trenýrkám měly ještě o kousek textilu víc. Náctileté už měly samozřejmě kompletní plavky, ať už v celku nebo zvlášť. Ty háklivější po vykoupání vyměňovaly plavky za opalovačky, aby se nenachladily. To nebylo nic pro mě. Bylo naopak příjemné, jak se slunce zakusovalo do mých mokrých plavek a rychle je sušilo. 

V Praze, se ve Vltavě koupali jen ti nejotužilejší a pak samozřejmě děti, které na nějakou tu chladnou vodu nehledí a s promodralými rty a drkotajícími zuby je není možné dostat z vody.

Pro nás byly nejblíže dostupné Žluté lázně, v Podolí. Ve Žlutých lázních (asi jako i jinde) měli někteří štamgasti předplaceny kabinky celosezónně, takže tam jezdili MHD jako do chaty a mohli přijet kdykoliv, třeba hned z práce, protože plavky, ručníky, deku a já nevím co ještě, měli v kabince.

nazlutych.jpg 

Pro úplně malé děti byl ve Žlutých lázních zřízen dětský bazének, malý tak akorát, aby měly maminky přehled a své topící se dítě mohly ihned vytáhnout na deku. Na fotu - za míčem náš chlapec vždycky první...

V dobách, kdy jsem ráno vstala, navařila a připravila jídlo na celý den, naložila do kočárku pleny, pití, hračky, ručníky, krémy, deku a vše potřebné pro pobyt dvou dětí u vody, jsme bydleli na Pankráci, na malém vršíčku, kde ale nebylo stromořadí, nýbrž nově postavené sídliště.

S napakovaným kočárem s jedním dítětem a druhým dítětem pochodujícím, jsme se hezky pěšky sesypaly z kopečka Jeremenkovou ulicí až na „Žlutý". Tam jsme strávily celý den na dece, kde si děti užily slunce, vodu, vzduch a hry. Pro matky, obléhající dětský bazének, byla zabudována osvěžující sprcha, aby nestrádaly vedrem.

Děti měly k dispozici houpačky a pískoviště, aby přežily bez většího řevu dobu, kdy bylo nutné je alespoň na chvíli z bazénku vyndat, aby se naopak mohly trochu prohřát na sluníčku. Tehdy se u malých dětí, myslím tak do tří let nehledělo na žádné plavky. Sluneční a vodní lázeň si užívaly na Adama či Evu, což bylo naprosto normální, ale dnes se to  jako normální bohužel nejeví, a proto už zcela malé děti mají své plavečky.

Navečer jsme se znavení sluncem a koupáním vracely domů, ale to bylo již o hodně pomalejší, i když byl kočár zbaven zátěže s jídlem, protože se putovalo Jeremenkama do kopečka...

 Pražských plováren bylo na Vltavě kdysi několik a dnes ani nevím, zda vůbec nějaká, mimo rekonstruovaných Žlutých lázní, funguje. Plovárny se občas mihly i ve filmu, takže nám nějaké historické obrázky zůstaly.

Kromě Žlutých lázní, fungovaly i vedlejší Modré lázně, o kterých se proslýchalo, že jsou pro nudisty... Velmi proslavená plovárna byla pod Barrandovskými terasami, ve třicátých letech byla hojně navštěvována herci a umělci vůbec. Svoji historii měla i Občanská plovárna na Vltavě pod letenským kopcem. Také plovárna na Žofíně  (klikněte si na snímek pro zvětšení, je moc krásný) u Mánesa, vedle Jiráskova mostu byla velmi vyhledávanou.

Dnes je sláva plováren ta tam, i když všechny úplně opuštěné, nebo zaniklé, nejsou.

obcanplov.jpg

Občanská plovárna kolem roku 1908, foto J. Petrák a foto na perexu od neznámého autota, z webu Pavla Scheuflera (o souhlas bylo požádáno). 

Fotografie vysokomýtské plovárny jsou z portálu města Vysoké Mýto.

Copyright (c) 2009 - Naďa Dubcová, All Rights Reserved 

Naďa Dubcová

MUDr. Martin DušekJeště se přidám: Do Plivátka jsme chodili též.13:284.2.2015 13:28:31
MMHostivař13:3710.6.2009 13:37:43
NaďaMožná sem už nikdo21:4411.5.2009 21:44:42
seniorOdpověď13:3611.5.2009 13:36:08
NaďaMoc hezky se09:4711.5.2009 9:47:17
zuzanakoupaliště09:3411.5.2009 9:34:01
seniorZase, je téměř pravidlem08:1911.5.2009 8:19:21
EVANULI, dík za odpověď08:1511.5.2009 8:15:02
NULIEVO, taky se dostatečně07:5111.5.2009 7:51:32
Karel DobrotaPaní Naďo,06:1711.5.2009 6:17:24
EVANebýt Milana (IP: 89.176.30.xxx),23:4310.5.2009 23:43:44
EVA(2) Letní koupání a plavání23:3110.5.2009 23:31:24
EVA(1) Letní koupání a plavání23:2910.5.2009 23:29:27
Lída V.Děkuji, Jirko.B.,22:2610.5.2009 22:26:13
Jarka JarvisŽluté lázně jsem nikdy nenavštívila,22:0910.5.2009 22:09:15
Jirka B.Opravuji uvedené20:1910.5.2009 20:19:47
Milan-SPřipomenu též20:1910.5.2009 20:19:09
Mirek T.Moje teritorium Žluté lázně,20:0510.5.2009 20:05:23

Počet příspěvků: 35, poslední 4.2.2015 13:28:31 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
11,66 (VIP)

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.