Krize je nejen ve světě, ale i u nás, na domácí scéně

sobota 2. květen 2009 08:30

Vše se odvíjí od toho, že jsem se pomalu, ale jistě, stala závislákem.

Nejsem si jistá, zda se počítá závislost na počítač, a potažmo i na internet, do skupiny návykových prostředků, ale  diagnózu závislosti, kterou určila má rodina jsem nakonec přiznala. Nebylo zbytí. Od rána do večera oko proti oku, tedy mé oko proti blikající obrazovce. Doslova blikající, protože už to se mnou nevydržel ani monitor, který začal problikávat do různých barev, od šedé až po zelenou, když jevil známky únavy. I moje králičí oči jeví známky únavy, ale problikávají v jiné barevné škále než monitor.  Také barva mé pokožky bledla a bledla, až úplně vybledla a stala se nemocně průsvitnou. Dobře, tak tady malinko přeháním, ale jen malinko. Tuky sedací části se pohodlně rozložily ve tvaru kancelářského křesla, a pravý ukazováček se mírně protáhl do délky a zpevnilo se jeho bříško.

Všichni se vzbouřili, když už jsem pár jídel připálila, neboť jsem nestihla správný časový interval mezi odběhnutím od PC k zamíchání krmě, nebo když jsem zapomněla, že polévka došla již předevčírem a já slíbila uvařit novou. To pak jistila polévka pytlíková, k nelibosti strávníků. A nejen úroveň mého vaření šla dolů, ale i vnučky si již zvykly, že jsem na ně od počítače pohlížela zrakem nepřítomným, otázku musely opakovat několikrát, než jsem se soustředila co vlastně  chtějí. Možná si začaly myslet, že jejich babička v poslední době nějak duševně chátrá, kvapem stárne a blbne. Nejmenší vnučka na otázku kde je babička, odpovídala - na picí. Cizí lidé se domnívali, že máme doma pec, po které se její babička válí, jen to dítě ještě nesprávně artikuluje. Také chudák pes, musel dělat psí kusy, aby mě dostal od počítače na každodenní procházku. Nastala krize v chodu domácnosti.

Když už se to doneslo až do Říma ***, tak jsem si řekla - a dost! Jsem otrok elektronické škatule. Když jsem kdysi přestala naráz ze dne na den kouřit, tak utnu i tu škatuli. To by v tom byl čert, aby se to nepodařilo. Je pravda, že ji určitě neutnu nadobro, ale VÝRAZNĚ ji omezím. Však už taky - hola, hola, slunce, kytky, tráva volá.

A tak mně držte palce při odvykací kúře. Budu to potřebovat!


***Nado,  to uz je zavislost na pocitaci, vzdyt je to desna ztrata casu!!!!!!!!! Ja musim kontrolovat postu pracovni, zarizovat, kontrolovat atd. Ted jsem z nudy blbla s pocitacem, ale ted co se rozjizde prace, na to nebudu mit vubec cas. Zavri a jdi courat po Praze, na sklenicku na Ponton pod Palackeho tam vidis na hrad, maji tam dobre sumive bile vinecko, je to moje misto. Tam chodime s kamoskou, dyz je hezky. TAK DO TOHO!

veera.jpg

Věra je vpravo. Je vůbec možné, že je stejně stará jako já? Mohli byste ji potkat nejen v Praze, ale hlavně ve Vatikánu, kde provází turisty. 

Ahoj Nado,
ja uz byla pekne unudena bez prace,  ale i bez penez! Kazdy mesic musim vysolit pres 1100 euro najemneho a to je pekna fuska. Prisla jsem z telocviku, konecne jsem nasla telocvicnu 300 m od bytu, typycka gymnastika po staru se stretchingem, moc mne to vyhovuje. Ja sice hodne chodim, ale ted byl pohov 4 mesice. Jdu do vany a spat, rano v 6 budicek. Tak se mej krasne, zdravim z jarniho Rima. Vera. Pa, uz je zase pozde, Vera. 

Takto to vypadalo u nás až do nedávna, ale já se jistě polepším!!! Už dnes. smile.gif

  

pcbabka.bmp  

Obrázky:  druhý 

foto na perexu:

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)