Ona je nějaká krize? Krachují podniky?

pátek 10. duben 2009 12:00

Člověk by předpokládal, že když si někdo založí svůj podnik, že by chtěl také prosperovat. Že se bude snažit  nejen lidi přilákat, ale hlavně aby se k němu rádi vraceli.

  Ona je nějaká krize? Krachují podniky? Jestli se podnikatelé chovají tak, že je jim jedno zda mají podnik prázdný, pak se nedivím, že některé opravdu krachují, asi jsou za vodou a na nějakou krizi nevěří. Možná jim někdo řekl, že se nás zde v naší zemi krize nedotkne.

Nechoďte do kavárny Déjá vu, jestli očekáváte příjemnou obsluhu. Mohlo by se Vám klidně přihodit, že když náhodou klinknete do skleničky s pitím a ona se vyleje, že budete muset ubrus či prostírání vyprat, rovněž tak, když jim náhodou našlapete, že Vám strčí do ruky smeták s hadrem na podlahu abyste ji po sobě umyli.

Na tento můj e-mail adresovaný do kavárny Déjá vu se mi nikdo nenamáhal odpovědět:

Dobrý den, dnes jsme k Vám zavítaly s kolegyní na ice kafíčko a zase jsme odešly, aniž bychom si kafčo a pak by se vidělo co, něco daly... Ne proto, že byste měli takový nával, to spíše naopak, trochu jsme se tam osamocené bály, ale proto, že se mi stala drobná nehoda, kterou mi pan obsluha nechtěl jen tak odpustit. Mezi stoly je místa tak akorát a já nejsem z těch nejhubenějších, proto se mi stalo,že jsem drkla do Vašeho nabídkového stojánku a on se mizera poručil k zemi, kde se rozpadl na několik sestavitelných kusů. Kusy jsem posbírala a dala je na stolek. S kolegyní jsme si vyhlédly jiné místo a posadily se. Po malé chvíli přiběhla obsluha, beze slova, bez pozdravu nám hodila na stolek rozpadlý stojánek, vzala ze stolku ten zdravý a odkráčela. Stojánek kolegyně sestavila, my se zvedly a Vaši kavárnu, také beze slova, opustily.... No, s trochou škodolibosti jsme při svém odchodu sledovaly, jak ten číšník rozbil skleničku a hezky ji smetáčkem na lopatku zametal..... Ukázalo se, že to zvládá, ale chování ke starším paním a umění sestavit upadlý stojánek nezvládl. Už se nedivím, že Vaše kavárna je poloprázdná.... Zdraví Naďa Dubcová

dejjavu.jpg

Onen skládací stojánek. 

Až teď mi to došlo. Co můžete čekat od kavárny s takovým názvem, že?

Podle Wikipedie: „Déjà vu je francouzský výraz znamenající „už viděno" (také nazývaný paramnesia), označuje jev, kdy dochází k pocitu dříve prožitého. Psychologové jev druhého nebo opakovaného, již známého, prožitku vysvětlují určitou podobností současnosti se vzpomínkou nebo krátkodobým výpadkem pozornosti a jakýmsi zapomenutím toho, co jsme nesoustředěně pozorovali."

A tady to je. Můj, již známý prožitek, byl prožitek zacházení s hosty v minulém století, v socialistických hospodách, hospůdkách, vinárnách, barech, zkrátka v ráji, kde šlo o plnění plánu především, tedy správně - v RaJ(i). Tam se o nějaké krizi nikomu ani nesnilo....

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)