Jdeme do Asie.

úterý 21. říjen 2008 08:03

Sice jsme šli s těmi cinkajícími klíči původně do Evropy, ale společně s Evropou a s kusem světa jdeme dál, až do Asie. Doufám, že nás asijský tygr nesežere.      

Miluji papírnické zboží a krámky s tímto zbožím, které již ale valem ubývají. Všelijaké notýsky, sešitky, diáře, tužky a pera, inkousty, barvy a barvičky a mnoho dalších narpovních věcí. Za mého dětství se totiž Papírnictví  jmenovalo Narpa - Národní papírnictví. Každá prodejna je voňavá podle svého sortimentu. Papírnictví, drogérie a lékárna jsou pro mě jedny z nejvoňavjejších.  

stad.jpgV dětství jsem kreslila a psala tužkou Koh-i-noor Hardtmuth, povětšinou HB 2. Značka na mě působila cizokrajně a Hardtmuth jsem nevím proč četla Hadrtmunt (asi od slova hadr). Měla jsem na ní obyčejné, kovové ořezávátko, které z tužky odvíjelo krásné sukničky a špičatilo tuhu. Několik století nás  tužka této značky provází a já se přiznám, že jí ráda používám dodnes. Jen s malou výjimkou. Dřevo a HB 2 zůstává, ale  značka se změnila. Mé dřevěné tužky mají zn. STAEDTLER Noris , made in Germany. Ne proto, že bych byla tak vznešená a nad českou tužkou ohrnovala nos, ale proto, že když si STAEDTLERa ořežu, tak mi tuha nepraská.  Jak mohu být vlastenkou a protěžovat český výrobek, když tento ořezáváte a ořezáváte, tuha se láme, nebo je již ve dřevě zlomená,  až Vám zbude pahýlek tak do notýsku. 

Nedávno jsem si přečetla: Silná koruna brzdí český průmysl a Koh-i-noor přesouvá výrobu do Asie. Zlaté české ručičky se stěhují do Asie. Asijské ručičky jsou levné, za misku rýže od nevidím do nevidím, nebo tak nějak. Co budou nakonec dělat české a vůbec evropské ručičky, když to takto půjde dál  ? Pan ředitel sice popřel, že by něco stěhoval, ale připustil, že 10 % výroby je tam již přesunuto. V dalším, abych byla přesná a koho to zajímá : http://www.finance.cz/zpravy/finance/178552-koh-i-noor-hardtmuth-poprel-presun-cele-vyroby-do-zahranici//   

Koh-i-noor, Hardtmuth však nevyrábí jenom tužky, ale mezi jiným a rozsáhlým sortimentem, i pera. Proslavil se jedním z nich, když jej daroval prezidentu republiky. Pero samozřejmě nemělo značku Žák pro prvňáky, ale bylo s platinovým hrotem, protože když dar prezidntovi, tak jen ten nejlepší z nejlepších. Koh-i-noor Hardtmuth se dmul pýchou, že dodával pera prezidentům až do znárodnění. Jestli je plnicí pero „platiňák“ takové kvality jako dřevěné tužky, tak potěš ….

 plnicipero.jpg

V první třídě se začíná psát tužkou, poté co se ručka prvňáčkova trochu usadí, přejde se na psaní perem. To není nic světoborného, to ví každý. Za mě se z tužky přecházelo na dřevěnou násadku s kovovým perem. Do násadky se pero připevňovalo dvěma způsoby – zasunutím mezi dřevěnou násadku a plíšek, nebo uvolněním zasouvacího prostoru násadky boční páčkou a po vsunutí perka do násadky se ta páčka zaklapla a perko pevně přimáčkla. Takto se připevňovala i redispera různých velikostí, pro rýsování tuší.

kalamar.jpgPero se namáčelo do kalamáře s modrým (někdy i zeleným, či černým) inkoustem, což bylo námětem vzpomínek všech uličníků, kteří se s tímto fenoménem vyřádili, hlavně na svých copatých spolužačkách. Paní učitelka, aby se od žáčků odlišila, měla kalamář s inkoustem  červeným a tak to už zůstalo až dodnes, i když červený inkoust nahradila červená propiska.

Stěny ve třídě, pocákané inkoustem, se čistily na konci roku chlebem, ale nepamatuji si, že by to mělo nějaký velký efekt. S inkoustem se užilo i doma, když se lahvička vylila, tak skvrna držela jak helvétská víra. Určitě právě pro tu nepraktičnost bylo vynalezeno pero plnicí,  ale i s ním se  dala dělat různá uličnictví, protože ta lahvička s inkoustem zmizela až s nástupem plnících bombiček.  

Přechod z psaní tužkou na psaní perem prožívaly děti v mé době  jako velké trauma, dokonce se tím zabývala  i dobová literatura. Ano, z mé generace znáte všichni – Odvážnou školačku a umělohmotnou Annu Ivánovnu. Proč umělohmotnou, protože v knize vystupovala jako dokonalá osoba. Kdybych měla být zkoušená z obsahu knihy tak bych určitě propadla, ale s tím přechodem z tužky na pero se tam myslím odehrávala velká dramata…

Na své úplně první plnící pero se už nepamatuji, ale na jedno si vzpomínám, bylo to plnící pero zn. Smaragd a kluci se mi smáli, že se to čte Smrad. To mě hrozně zlobilo. Na tom vidíte, že kluci ze třídy jsou vždycky opožděná stvoření. Rozum dostávají mnohem později než stejně staré dívky. pero.jpg

Prudkým nástupem tzv. kuličkových per, nebo-li propisek se sláva plnících per utlumila, pera byla na pokraji zájmu a propiska vítězila na celé čáře. Čím bizardnější tvar, tím lépe. Jedním časem jsem vlastnila propisku ve tvaru dlouhého, stříbrného hřebíku. Po sametce jsem měla sběratelskou vášeň v podobě sbírání firemních propisek  a jedny Vánoce jsem ze sbírky udělala docela slušný dar mužovi, mající převeliký úspěch. Řeklo by se, s propiskami je vystaráno až do smrti. Omyl. Když jí nejvíc potřebujete buď nepíše, nebo není k sehnání vůbec.

Po sametu se vzchopila i sláva plnícího pera. Podnikatelé se od nepodnikatelů odlišovali nejen fialovými saky, mobilními telefony velikosti normálního telefonu i se sluchátkem na šňůře,  ale i plnícími pery. Dobrá značka per byl  atribut úspěšného podnikání, stejně jako určitá značka hodinek. Samozřejmě čím úspěšnější podnikatel, ale i politik, tím úžasnější plnící pero. Ne že by s ním někdo moc psal, ale vykroužit podpis na smlouvu Parkerem, Lamborghini, nebo Waterman, to už byla nějaká marka.

A tak je to dodnes. Dřevěné tužky ani plnící pera neodnesl čas, jsou stále vymakanější, na výběr je druhů bezpočet a propistužka je jejich nevlastní sestra (neplést se Sanou, ta byla máslu sestrou vlastní, pamatujete  ?).  Jen ta sláva naší značky nějak klopýtá..... 

parkera.jpg

Perem od Parkera Lucky Curve byla napsána slavná opera La Bohéme autorem Giacomem Puccinim. Artur Conan Doyle použil pera Parker ke ztvárnění postavy Sherlocka Holmese a tatáž značka pera byla nástrojem zrodu divadelní hry George Bernarda Shawa Pygmalion, předobrazu muzikálového hitu My Fair Lady. Ernest Hemingway taktéž zvolil značku Parker k napsání slavného románu Komu zvoní hrana. Charles Lindbergh dal přednost psacímu peru Waterman, s nímž napsal deník při svém historickém letu z New Yorku do Paříže v roce 1927. 

http://www.olive.cz/pera_parker.asp  

rotring.jpg 

S myšlenkou vyvinout dokonalé pero, které bude psát rovnoměrně, nebude kapat ani špinit, přišel zakladatel Rotringu Wilhelm Riepe v roce 1928. V éře před kuličkovou tužkou to byl vskutku nesnadný úkol, ale podařilo se jej splnit díky speciální trubici, kterou Riepe navrhl místo do té doby běžně používaného hrotu inkoustového pera.I v dalších letech přinášela značka Rotring na trh řadu inovací a technických vylepšení, jimiž se zvyšoval standard ručního psaní. V roce 1950 byl dále zdokonalen trubicovitý hrot a vzniklo tak první technické pero na světě.

rot.jpg

A jiné chlouby našich českých ručiček ?  Co třeba sklářská a porcelánová velmoc ?

Sklárny a porcelánky podléhají asijské konkurenci 

Výrobci skla a porcelánu  nejsou v lehké pozici. Sektor se potýká s levnou konkurencí z Asie a silnou korunou, která jen skláře v posledních dvou letech připravila o více než miliardu korun na tržbách. Do neřešitelné situace pak skupinu dostala finanční krize, kvůli které se nepodařilo dokončit restrukturalizaci úvěrů, a firmě tak nyní chybí provozní kapitál. Podle odborů banky firmám zablokovaly účty. V Poděbradech, Světlé nad Sázavou i v některých porcelánkách už začali omezovat výrobu.

http://www.loh.cz/ekonomika/30000-vlada-krachujicim-vyrobcum-skla-a-porcelanu-nepomuze-cez-jim-alespon-obnovil-dodavky/

Nashledanou v Asii !!! 

Naďa Dubcová

N.D.********11:3826.10.2008 11:38:29
danielaTolik poznatků!22:2722.10.2008 22:27:28
N.D.*************22:3621.10.2008 22:36:57
Jiří NavrátilTo obyčejné, kovové ořezávátko, paní Naďo, ...22:1121.10.2008 22:11:20
jan kouiřilTa procházka historií pera21:0021.10.2008 21:00:19
jan varguličV záplavě..16:1821.10.2008 16:18:11
pospa2006paní Naďo,14:4921.10.2008 14:49:04
Mirek T.Ano, podobně to cítím i já, Naďo...13:1321.10.2008 13:13:07
Jirka B.Zapátral jsem a zjistil,12:2021.10.2008 12:20:14
N.D.*************11:4521.10.2008 11:45:11
Helena S.Hezké nostalgické vzpomínání,11:2721.10.2008 11:27:18
EVAHonzíkovu cestu11:0821.10.2008 11:08:14
hjNaďo, nehraje mi to dneska.09:4621.10.2008 9:46:59
Jiří HermánekOna ta hudba, paní Naďo sice vypnout jde, na natvrdo.09:4121.10.2008 9:41:40
N.D.**************09:2721.10.2008 9:27:33
NULIZase moc pěkné09:1821.10.2008 9:18:35
N.D.************09:1121.10.2008 9:11:02

Počet příspěvků: 30, poslední 26.10.2008 11:38:29 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
11,52 (VIP)

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.