Sejdeme se U Myšáka.

pátek 5. září 2008 08:00

Takto si dlouhá léta dávali schůzku lidé různého věku a pohlaví, nejen Pražáci,  ale i přespolní.

  Dnes je i tento dům  změněn v napucovanou, prosklenou, moderní  stavbu, kde si už zase můžete domlouvat schůzku. Jaký si k těmto prostorám vybudujete vztah, bude jen na Vás. Pro nás, kdo cítil v původní cukrárně genia loci, už to asi nebude to pravé, i když se slibuje, že interiér  cukrárny prý bude do nejmenších podrobností obnoven, jako původní.

   interiermysak.jpg

Dům byl postaven v roce 1881 podle plánů Otto Ehlena s novorenesanční fasádou. Pan František Myšák koupil dům v roce 1910 a vybudoval zde slavnou cukrárnu. Průčelí domu bylo přestavěno roku 1921 až 1922, podle návrhu Josefa Gočára, ve stylu rondokubismu. Josef Gočár byl také autorem  interiéru cukrárny.

intermys.jpg

mysaci.jpg

Dnes je na místě tzv. Vosátkových domů,  prosklená (jak jinak, hergot fix námol) budova a společně s původním domem U Myšáka tvoří polyfunkční objekt Myšák Gallery, architekta Martina Kotíka. V tomto objektu jsou k pronájmu obchodní i bytové prostory za nevídané ceny, nakonec proč ne, umístění a charakter stavby tomu odpovídá. Tak mě  napadá, když  se převážně staví  prostory s drahým nájemnýn, že jsem neslyšela, neviděla stavět objekty i pro ty méně movité. Taky někde musí bydlet, ale na nich se asi tak nevydělá....

Vosátkovy domy neměly této stavbě ustupovat oba, ale to víte, ta statika, ta se potvůrka nějak sama naruší a demolici již v cestě žádný úředník s razítkem nestojí, to razítko hezky zvysoka dopadne na dodatečné povolení demolice, nebo se narušená stavba poroučí sama, bez razítka.Takové narušení statiky nosných zdí funguje stejně, jako zalít strom nějakou chemikálií. Uhynou oba stejně – přestanou existovat. http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/mysakJand.htm 

 Přejeďte myšákem po obrázku.

mysak.jpg

 Ve Vodičkově ulici byl velmi zdařile zrekonstruován dům – Langhans ateliér, podle návrhu architekta Ladislava Lábuse, posuďte sami, nakonec i návštěvou na místě samém.

lang.jpg 

Možná jsem příliš zaujatá proti skleněným fasádám v historické části Prahy, kterých se vyrojilo víc než dost, mě tato rekonstrukce Myšáka zkrátka neoslovila. 

Do cukrárny jsme chodily jako studentky na různé dobrůtky, v té době začínal pohár, který se nazýval karamel. Mně tedy moc neříkal, já zůstávala věrná oblíbeným jahodám se šlehačkou, ale holky po karamelu šílely, možná i pro jeho módnost. I když už podnik dávno nebyl v rukách původního majitele pana  Františka Myšáka, prodávaly tam milé a upravené  prodavačky, v krásných bílých zástěrkách, s krajkovou čelenkou, v pečlivě učesaných vlasech a nevím jak to mezi těmi dobrotami dělaly, ale byly štíhlé a mezi dorty se krásně vyjímaly. Byly tam neustálé fronty, protože i výrobky z této cukrárny byly ňam, ňam.

histormys.jpg

Později jsme se zde stavovali, abychom zakončili rodinné procházky nákupem dortů a doma s kávou, nebo s čajem, jsme se krásně poměli.  Někdy jsme v cukrárně sedávali nahoře v patře, dokonce zde uměli dobrou irskou kávu a podávali gin s tonikem. Scházeli se zde známí umělci i různé party jako štamgasti. Jednou  jsme zde potkali rodinu Juraje Herze, ještě než rodinu vyměnil za Terezu Pokornou. Byla to oáza uprostřed Prahy, se svojí atmosférou starých časů. Nemohu si vzpomenout zda tam vyráběli i oblíbené jahodové koktaily, ale na ty jsem měla jiný podnik. Nahoře na Václaváku nad Jaltou, slavné Mléčné lahůdky, dnes jsou tam nějaké hadry, jak jinak.

Cukráren bylo kdysi po Praze dost a dost, některé byly proslavené svojí předválečnou historií, jako třeba cukrárna u Bergerů, hned naproti Myšákovi, ale za mě už nebyla.

berger.jpg

Nejsem v architektonickém oboru zkoušená, píši dle svých subjektivních pocitů a chápu, že ne všem, se můj pohled na Myšáka, bude líbit. 

http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2177&KatId=9 ,  http://www.gallerymysak.cz/index.php ,

http://www.e-knihovnicka.cz/nej/06_cukrovi/06-07.htm

 

 

 

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)