Lívanečky se šumavskými borůvkami a zakysankou

čtvrtek 5. únor 2015 11:15

Není nad to být připravená na výjimečné situace. Říká se přeci, že štěstí přeje připraveným.

Cvičila jsi dneska? Ne,  dnes byl moc nízký tlak (nebylo mně dobře, moc mě bolela ta rána, hodně jsem chodila...). Tak mámo, takhle by to nešlo, ubližuješ sama sobě, bez cvičení to nejde jestli nebudeš cvičit, řeknu to panu doktorovi.,. bla bla bla, co mi to jen připomíná, aha, jeden film...

Nojo, ale zkuste cvičit ochablé břišní svaly, které jsou ochablé hodně dávno a ještě ke všemu, když vás při cvičení někdo dloube holí do zad. A tak si vzpomenu, že je v manuálu s panáčkama napsáno - jen do bolesti a já poslechnu. Ten manuál.

 

Já vím jsem děsná a nevděčná matka. Naše dcerka byla roztomilé a hodné dítě, spala když spát měla, papala co se jí k papání dalo, o pubertě jsme u ní nevěděli nic, dokonce z naší rodiny, kdy my dva s mužem mnohdy pluli s hlavou v oblacích, byla to právě ona, kdo stál nohama na zemi. A teď já, místo abych jí splatila její roli skvělé dcery a byla též skvělá matka, tak neposlouchám, zlobím, vymlouvám se. Některé matky jsou hrozné.

 

Není nad to být připravená na eventuality, které hrozí přiměřeně mému věku.

Jako třeba na to, že bych se mohla ocitnout v nemocnici. A tak už roky jsem měla v prádelníku úplně nové a netknuté noční košile, župan, pár spodánků, ručníky. Taky jsem si sbírala na DVD staré filmy,  co když budu muset trávit dlouhé dny a týdny v posteli, odkládala knížky, které po tu dlouhou dobu budu číst, zkrátka jsem byla připravená.

A skutečně k té mizérii došlo. Jak se moje připravenost osvědčila v praxi?

Noční košile jsem urychleně objednla na internetu, protože ty syslované skladování nevydržely a byly uvedeny do provozu předčasně.

Župan byl shledán v pořádku, i když se projevil jako silně out a jasně hovořil, že byl v módě dávno.

Spodánky jsem v nemocnici vůbec neužila.

DVD jsou vzorně vyskládány v mém bytě, kde v současné době nejsem.

Knížky jsou kdesi v krabicích, stále připraveny na stěhování, absolutně nedohledatelné.

Zuzka mně přinesla na cestu do nemocnice svoji novou knížku "Tančím u tyče", na kterou jsem se moc těšila, ale ani s ní to nevyšlo. Teď, když to zde prozradím, tak si nejsem jistá, zda mě ta dobrá duše nezatratí, ale doufám, že mi odpustí. Zkrátka pod vlivem nemocniční atmosféry a osudem zkoušené,  bezvadné mladé ženy, které už podruhé operovali nádor na mozku, jsem jí Zuzčinu knížku věnovala. Ale neboj, Zuzko, už jsem si u Kristýnky objedala nákup nové.

 

Co jsem nepředvídala, ani neplánovala a se mi dostává vrchovatě, jsou ňamky od mých holčiček. Podstrojují mi nádherně a tak asi nezhubnu. Jako třeba ty Karolínčiny lívanečky s mým vlastnoručně vyráběným borůvkovým džemem  a zakysankou. Kde by mě tehdy při jeho výrobě ve Volarech napadlo za jakých okolností jej budu konzumovat.

 

A tak si myslím, že štěstí přeje i těm, kterým příprava a plnění plánu zcela vybouchne, tak jako mně.

 FB_IMG_1422561529236.jpg

 obrázky z Facebooku

 

 

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)