Děti byly, jsou a doufám budou, velmi odolné bytosti.

neděle 18. květen 2008 17:00

Co generace, to jiný systém péče a výchovy, které nám doporučují lékaři. Je s podivem, že děti z různých generací všechny experimenty  přežily. Vysvětluji si to tak, že  péče o ně byla konána s  velikou láskou a jimi přežita zásluhou jejich trpělivosti.Základní poznámka: První děti to mají mnohem horší, protože jsou prototypy.

Když se miminko narodí:

Naše matky z nás dělaly za pomocí peřin a povijánových mašlí pevně utaženou housku, s rukama podél těla, aby se nám nekřivila páteř (u nás to tedy selhalo, nechtějte vidět mojí) a do šesti neděl našeho života nás oblékaly do košilek a do plenek.

Moje děti už byly baleny do tzv. amerických zavinovaček, s mnohem větší svobodou pohybu a oblékány byly do košilek a dupaček. Ležely na rovině, hezky na zádíčkách, bez polštářku, ručky podle oušek. Děti mé švagrové byly oblékány podobně, ale zásadně byly ukládány na bříško.

Děti mých dětí bych rozdělila do dvou skupin. Ta dřívější skupina byla balena a strojena podobně jako ony samy, ale už v papírových plenkách a lehaly do postýlek a kočárků na bok a se speciálně upraveným dnem, kdy hlavička byla výše než nožičky, ukládání na bříško - velmi nebezpečné. Brzy byly naloženy do sedaček, kde se hrbily jak brambůrky. Chování miminek v náručí bylo vyžadováno v poloze na vajíčko. Jedna paní doktorka na pohotovosti, kam jsem z důvodu nemoci dcery musela zajet s nejstarší vnučkou já, mě sprdla,  že to dítě chovám špatně a chování „na vajíčko“ mně předvedla.

Ta současná skupina miminek se strojí rovnou do dupaček, místo košilek má bodíčka a pleny jsou samozřejmě papírové, zavinovačky jsou přežitek. Čas tráví miminka v přenosných sedačkách na zadních sedadlech aut a šupnutím té sedačky na podvozek se stává matka akční, ve všech centrech, hyper, super a jiných marketech.

Jídlo:

Naše matky nás asi kojily kdykoliv jsme zakňučeli a když kojit nemohly, dostávali jsme různé odvary z vloček a později krupicové kaše, samozřejmě z normálního kravského mléka a dost brzy nám cpaly všechna jídla, na která jsme ukázali. Sádlo, máslo, byla samozřejmost.

 Obě moje děti vyrostly na Sunarech (Feminarech, Evikách a já nevím co ještě), podávaných v intervalu tří hodin, brzy dostávaly ovoce s mrkví (nejdřív šťávy, později strouhané) občas doplněné o piškoty, jejich zažívací ústrojí jsem vystavovala smrtelnému nebezpečí tím, že jsem jim vařila polévky s přidáváním žloutků (později celých vajec), rozemletého hovězího masa nebo jater a zeleniny a odpoledne jsem je přetěžovala hutnými pribiňáky, nebo žervé s cukrem, mlékem a žloutkem. Večeře se  odehrávala ve formě  různorodých kaší (a to i bramborových, rýžových a já nevím jakých) a dokonce i pudinky.

Děti mých dětí dostávaly jogurty, maso jedině drůbeží, žloutky vůbec, o jatýrkách nemluvě (smrtelný jed). Velký výběr hotové stravy umožňuje současným matkám svobodné courání do roztrhání těla. A já jim to přeju jen potud, pokud ty děti vyvážejí i ven, mimo ta centra !

Samostatnou kapitolou jsou dudlíky (ano, ne) a období, kdy posazovat dítě na nočník. Některé děti jak se posadily, už trůnily, některé až když se jim to zlíbilo samo. Také otázka čepičky na hlavě by vydala na docela ostrou debatu mezi několika generacemi. Naše generace - čepičky ano i doma (vzdušné, krajkové, aby byla ouška pěkně přilepená u hlavičky), moje děti  - čepičky doma ne, venku věčné dilema, zda  je na čepičku, či bez čepičky, děti mých dětí - čepičky venku, jedině když je pod nulou (no to jsem přehnala).

mydva.jpgMetody se mění, matky a děti zůstávají, ale hlavně zůstávají babičky, které onemocní, když nemůžou radit, nebo sekýrovat. Měla jsem štěstí, tchyňka sice cosi občas doporučila, ale nevyžadovala.  O takovou metodu jsem se pokusila i u dcery, opravdu velmi mírnou, ale to víte zdravotnice, vědí všechno nejlépe.

Nejoblíbenější jsou pak dědečkové, co rádi vozí kočárky a do ničeho nekrafou.  

Naďa Dubcová

NaďaDíky Mirku,09:5221.5.2008 9:52:43
Mirek T.Ztotožňuji se s p. Hejnou,23:1320.5.2008 23:13:48
NaďaNemyslím si,12:4320.5.2008 12:43:58
BlankaDeň detí12:0720.5.2008 12:07:19
Josef HejnaTohle je spíš ženské téma.09:2419.5.2008 9:24:56
Naďa**********************07:4619.5.2008 7:46:03
NaďaDanielo,07:4119.5.2008 7:41:39
LidaJa se taky narodila doma03:4519.5.2008 3:45:42
Tak třeba joudaHezká fotografie22:0618.5.2008 22:06:52
zuzanahihihihihi21:4918.5.2008 21:49:16
NULISrovnání výstižné,20:5618.5.2008 20:56:23

Počet příspěvků: 12, poslední 21.5.2008 9:52:43 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
12,08 (VIP)

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.