Já ty "prosťáčky" důchodce nelituju

neděle 10. červen 2012 15:15

Na Lidovkách jsem si přečetla článek s názvem „Je zvrácené, co staří lidé snesou pro kus salámu, říká dokumentaristka“ a rovnou bez přemýšlení jsem si řekla, ne, není mi těch důchodců líto. Pak jsem začala přemýšlet, proč se už dávno Ti staří lidé nepoučili, když se jednání nátlakových firem stále stupňuje a taky se medializuje, takže by se neměli už nechat napálit, a vyšel mi z toho širší záběr, odkud si začnu s Vámi povídat o nákupních zájezdech staříků, které pro ně pořádájí některé firmy.

fronta.jpg

Fronta na cokoliv

Existovali, existují a budou existovat lidi, pro které je hromadění majetku a všelijakých krámů smyslem života. To se netýká lidí, kteří k tomu byli donuceni různým obdobím, ve kterých žili, protože se museli snažit nakrmit sebe i celou rodinu a také někde bydlet a zaopatřovat si nějaké teplo. To se dělo hlavně v období válek a po jedné takové válce nám od minulé generace zbylo - zužitkovávat každé prkénko, provázek, hřebík, obaly od potravin, každé klubíčko či hadřík a jiné propriety, ze kterých bylo možno ještě cosi vyrobit a třeba ze starého chleba (tedy neplesnivého :-))něco i uvařit. Hospodyňky byly opravdu nadané v kombinaci nekombinovatelích potravin.

Když jsem hospodyňkovala já, bylo to již daleko lepší období, ale stejně jsme se vyznačovali kutilstvím a ručními pracemi.

Vzhledem k tomu, že lidi, tedy ta valná většina, neměla nikdy peněz moc nazbyt, nebo je schraňovala, ať na auto, na hory, na dům, či na krásnou dovolenou a ceny byly pevné, tak se šetřilo na ledasčem, aby se ta vysněná hodnota splnila.

Samozřejmě, že docházelo i k plošnému zlevňování či zdražování a proto docházelo ke skupování různého zboží, nebo to co nebylo a náhle se objevilo, bylo taky zkupováno ve velkém, aby bylo na zlé doby, až to zase nebude.

Nás s mužem tyhle záchvaty nechávaly v klidu a jaktěživ jsme si nikdy nikde nevystáli žádnou frontu na nějaké podobné zásoby. Nejen kvůli těm frontám, které jsme museli stejně stát na kdeco základního, ale protože jsme na žádné pořizování zásob prostě neměli. Pamatuji na jednu kolegyni, když došlo k plošnému zdražení dětského oblečení, jak ještě před tím zdražením nakoupila malému synkovi, kterého měla v kočárku, oblečení až do 5 let jeho budoucího věku. To jsem tedy koukala…

A jak tak moje generace stárne, je jasné, že starého psa novým kouskům nenaučíš a tak, když se kdesi počaly konat nějaké slevy,  byli tací, že vzali na záda batoh, ( auta jim bylo líto jej opotřebovat) a objížděli a nakupovali, co se dalo, stačilo jen škrtnuté číslo s cenou, směrem dolů. Večer měli obzvláště uspokojivý pocit, jak byli ten den úspěšní.

Tohle všechno samozřejmě nemůže ujít žádným manažerům s psychologickým vzděláním, kteří dávno ví, co a jak rozmístit v obchodě, jakou dout hudbu do ouška zákazníkova, co kam nastražit, aby se človíček nachytal a koupil, i když původně přišel pro 5 housek a 2 litry mléka. Človíček pak kouká jako blázen, že si odnáší zlevněné talíře, ačkoliv jich má doma dost, ale co kdyby se rozbily, tak výhodně je už jistě není možné koupit, šup s tím do koše, však je velký a ještě pojme tu zlevněnou pánev a hele zlevněné kafe, ponožky… a z původně poloprázdného koše veze koš narvaný.

A jsme u jádra pudla. Ten, který na to nemá, nemůže takové spanilé jízdy provozovat, takže důchodce, který si nabízené zboží koupit nemůže, po marketu s takovým vozíkem neběhá, ani na takové zájezdy nejezdí. Jezdí ti, kteří si myslí, že dostanou zadarmo oběd, cestu a pak si nic nekoupí a tetelí se, jak se hezky zdarma pomějou a jak na to vyzrajou. K nákupu haraburdí se na zájezdu nechají přemluvit tací, kteří si to mohou dovolit, prašule mají v bance, či pod podlahou, i když původně nechtěli nic. Někteří si na to dokonce vezmou půjčku.

V článku je dost obhajoby staříků, kteří se chudáci nikam přes týden nedostanou a tak zatouží po výletech, kteří jsou osamělí a využijí bezvadné příležitosti k poklábosení si, kteří jsou jak malé děti a nikdo je nehlídá atd., což může být samozřejmě pravda a takové lituju.

Přesto si myslím, že takových donucovacích zájezdů se zúčastňují hlavně Ti, kteří stávali ve frontách na ty zásoby, nebo nakupovali  levné, dětské oblečky a také Ti, kteří ještě pořád nepochopili, že jim NIKDO NIC zadarmo nedá. Ale to je už úplně jiná píseň.

A na úplný závěr? Existují právní normy, které nám pod pokutou zakazují plivat žvýkačky na zem, močit na veřejnosti, přikazují, kde se smí kouřit atd., je toho moc, ale jak uchránit staré lidi před takovými prodejními metodami, to teda nevím.

 zeman.jpg

Nejznámější aktivní důchodce, jestlipak jezdí na prodejní zájezdy?

Obrázek z internetu

Obrázek z internetu

Naďa Dubcová

DennisPane Zipe,13:2114.6.2012 13:21:39
VendyRe: Vendy23:1213.6.2012 23:12:24
JAPAd Zip - klamavá reklama19:3413.6.2012 19:34:08
ZipRe: Vendy17:0413.6.2012 17:04:28
ZipRe: ....16:5313.6.2012 16:53:25
VendyJeště k zájezdům10:5813.6.2012 10:58:07
JAPAd Jirk@: napsal jsem,21:2412.6.2012 21:24:57
Jirk@nemohu souhlasit20:5912.6.2012 20:59:22
olgaDárky jsou opravdu zadarmo17:0912.6.2012 17:09:43
olgaDárky jsou opravdu zadarmo17:0912.6.2012 17:09:28
NaďaMilá Zuzko, je vidět,08:2412.6.2012 8:24:43
olgaReklama. Samá reklama08:0212.6.2012 8:02:26
ZuzkaNikdy neříkejte nikdy21:0511.6.2012 21:05:46
JAPTaké jsem občas našel ve schránce20:4111.6.2012 20:41:35
EVAOprava nadpisu16:1911.6.2012 16:19:36

Počet příspěvků: 38, poslední 16.6.2012 11:34:40 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
11,47 (VIP)

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.