Tak já tedy taky ke kauze „Rath“

středa 16. květen 2012 12:50

Mám takovou povahu, že jsem sice schopná dvou hraničních bodů, tedy lásky a nenávisti, ale v mém životě jsem jich dosáhla jen málokdy. Emoce se mnou sice mlátí, ale vůči politikům a politickým uskupením, nikdy. Nijak jsem se k tomu nedopracovala, jsem taková, tedy alespoň se tak vidím.

Žasla jsem nad tím, kolik nenávistných reakcí se objevovalo na internetu na různé politiky, za všechny jmenuji pana Paroubka nebo pana Topolánka. Pokud jej blogeři uvedli v titulu, měli jasnou čtenost a pokud je co nejvíc zesměšnili nebo jim nadávali, měli krásnou karmu. Sloužilo jim k tomu kde co, i kritika jejich postav, tedy hlavně kritika postavy pana Paroubka, pan Topolánek měl naopak přezdívku, že je to mužskej s gulama (mno, když je mužskej, tak s čím má být?).

Žasla jsem, že tomu propadl i můj muž a zmínka či pohled na pana Paroubka, či Dr. Ratha v TV, ho vybudila k nespisovným komentářům.

Jsem asi pacifista, ale já upřednostňuju diskuse o meritu věci a ne jak kdo vypadá, ale co hlásá, abych mu mohla oponovat, či s ním souhlasit. Adoraci, či nenávist politika považuji za nedospělé jednání, nehodné rozumného člověka.

No, dost už bylo omáčky, nyní ke kauze Dr, Ratha (zesměšňování jeho jména mi taky nepřipadá obzvláště k pobavení, ale budiž, lidi si rádi hrají).

I když je Dr. Rath kapitola sama pro sebe, osoba značně kontroverzní a sebestředná, snad mu nikdo nemůže upřít jistou inteligenci, kterou pravda, užíval hlavně ke svému zviditelnění, k polechtání svého ega, důležitosti. Moc z něj udělala člověka, který už asi nežil ve skutečném světě, což se stává nejen politikům, ale i lidem na nižší špricli, když získají určitou moc.

Okamžitě jak se vyrojily zprávy o jeho zatčení, vyrojily se i články autorů, kteří neohroženě  poukazovali na to, jaký to byl zloduch a zločinec, i když za jeho hejtmanování ani nemukli. Neříkám, že ve všech článcích, ale zloba autorů kapala z monitoru. Radovali se, že je v lochu konečně někdo, na kom se můžou popást.

Přemýšlela jsem o tom, jestli je vůbec možné, aby vzdělaný a taky si myslím, všema mastma mazaný člověk vědomě přijal úplatek v krabici od vína (či od bot? Mám v tom guláš) a doma měl peníze dokonce pod podlahou. Nezdá se mi, že by pan Dr. Rath byl takový prosťáček a hrál si na Adama Bernaua, z mého zamilovaného seriálu „Návštěvníci“, kde měl Adam tajný sešit pod parketama.

Jenže, taky se mi nechce věřit, že by vše nastrojila Policie, či nějaká „složka“ na politickou objednávku. To už by byl opravdu s naší demokracií konec, to by pak byla demokracie po česku.

V této souvislosti, bylo mi potěšením poznat našeho Cattaniho v sukních, ač v TV měla na sobě džínsky, státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Údajně je neústupná, neúplatná, neúprosná a přitom spravedlivá.

A včil mudruj!

bradacova.jpg

Ocelový pohled Cattaniho v sukních, ze stránek-klik.

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Naďa Dubcová

Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

Licence Creative Commons
Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)