Čas rádií a magnetofonů, boom tranzistoráků.

sobota 16. únor 2008 19:34

Rádio jsme měli doma, co mě paměť sahá, jako všichni ostatní. Nic zvláštního.  Poslouchala jsem nedělní pohádky, večerní i odpolední hry, s uchem přilepeným na amplionu. Hltala jsem děj a při tom se mi promítal v obrázcích mé fantazie. Je pravda, že mnohdy měly postavy obličeje těch herců co je namlouvali, ale nevadilo to. Milovala jsem hlavně různé rozhlasové hry, namátkou „Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“. Svět pro mě neexistoval, byla jsem zcela ponořená do poslechu. S hudbou to bylo horší, co tak asi mohli v padesátých letech vysílat.

Své první tranzistorové rádio jsem dostala až na střední škole.jedna.jpg                                          Když se tranzistoráky hojně rozmnožily mezi lid, byly proti nim vedeny kampaně za znovuobnovení ticha v přírodě. Pro hudbu puštěnou na plný céres nebylo slyšet zpěv ptactva, bzučení much, kdákání slepic apodobně. Jenže, povídejte to těm mladým. Zpěv ptactva si vychutnají jako staří, v mládí s nimi šijí čerti a to všude, na všech místech. Se svým tranzistorákem, jako s kabelkou, jsem kráčela po náměstí a nesla jsem se jako pětka do záložny, kluci čubrněli. 

Jiný  a pro mě úžasný tranzistorák však nemám na fotu k mání. Patřil mé jedné z prvních lásek,  hrál nám na lavičce a škvrčel  do ucha,  těžko slyšitelnou stanici, legendární Rádio Luxembourg. Klikni:  Krabička  to už byla menší, ale musela mít k sobě připoutané, gumou na zavařování, dvě ploché baterie. Bylo to nádherné období tanečních a biografů, s mačkáním ruku v ruce a s nesmělými pusami. Vůbec nevím, zda ještě takto probíhá šestnáctiletý věk.dvadva.jpg 

Technický výkřik přenosných rádií zařídili samozřejmě Japonci, mistři v miniaturisaci kdečeho. Lidi chodili po ulici s tranzistorákem na uchu a poslouchali sportovní zápasy, ať fotbal, nebo hokej a společně se radovali, když se potkali fandové stejného klubu. Na vyfoceném rádiu jsem poslouchala Svobodnou Evropu a „Laxík“, který byl  již o něco slyšitelnější. Rádio  mělo sluchátko do jednoho ucha, takže se dalo poslouchat i při vyučování, s hlavou podepřenou rukou, zakrývající drát od sluchátka k rádiu v lavici. tri.jpg

Počátkem šedesátých let jsem dostala magnetofon, slavný Sonet duo. Nahrávala jsem všechny desky, co  mně zapůjčili kamarádi, kteří je získávali nevím kde. Pamatuji na nahrávání první desky Beatles (pro mě první), ještě přes mikrofon. Skladba z té desky je na videu po straně blogu a všichni jí určitě znáte. Bylo to období, kdy kdejaký kluk měl svojí big beatovou  kapelu, nebo v ní alespoň hrál, namátkou kapely Black horses, HELLS DEVILLS  (ne debils). Kde kdo hrál na kytaru, dokonce i já. Měla jsem super černou „gipsonku“, pořízenou z druhé ruky, ale hrála jsem na ní ty čtyři pět akordů o sto šest. Nikdy jsem nebyla a nejsem fanynka Karla Gotta. Holky ve škole po něm šílely, ale já jsem na jeho vlnu naladěná nebyla. Ani jako mužský se mi nelíbil. Z českých  zpěváků jsem brala na milost jen Pavla Sedláčka (jasný favorit, asi před rokem jsme byli na jeho koncertu v Lucerně a byl skvělý, včetně jeho kapely Cadillac, hosté už byli slabší), semaforské období Waldemara Matušky, Karla Černocha, Karla Kahovce, Petra Nováka a později i slovenského Miro Žbirku. Z dam jedině Yvonku Přenosilovou, Evu Olmerovou, Věru Špinarovou a v určitém období Petru Janů. Možná jsem na někoho zapomněla.

Z mých zahraničních oblíbenců jasně vedl Jerry Lee Louis, Paul Anka, Buddy Holly, Litle Richard, Janis Joplin, Joe Cocker, skupina Shadows (Apache) a další a další. Většina mých oblíbenců vystupovala ve filmu Jazzová revue (senzační film z roku 1962).

Popis:
V Anglické JAZZOVÉ REVUE se představují filmovým divákům nejpopulárnější zpěváci a jazzové skupiny. Film má jednoduchý rámec: starosta venkovského města je zapřísáhlým odpůrcem jazzu. Mladí se však nechtějí vzdát své milované zábavy. Zorganizují proto velkou jazzovou přehlídku ve svém městě a pan starosta, který se všemi možnými prostředky snažil "akci" zabránit, nakonec přijímá obdiv za realizaci tak zábavné myšlenky. Jména účinkujících - Chubby Checker, Chris Barberův Jazz Band, Kenny Ballovy jazzisté, Bob Wallis a jeho Storyville Jazzmen, Terry Lightfoot a jeho New Orleans Jazz Band, David Jacobs, Pete Murray, Alan Freeman, bratří Brookové, Del Shannon, Gary Bonds, Gene Vincent, Gene McDaniels a Helen Shapirová a Craig Douglas v hlavních rolích - byla v té době známa především anglickým jazzovým nadšencům.

Měla (a mám) ráda různé žánry, od rock and roll, přes, blues, swing, jazz po beat.ctyrictyri.jpg

Dnes máme, kdysi tak těžko získávané gramofonové desky (nahrávalo se i na RTG snímky) vyštosované v knihovně a pustíme si je sice občas, ale přeci jen.pet.jpg

Dávno máme vše na pohodlnějších CD, nebo kazetách.sest.jpg

A na cokoliv si vzpomenu, to mi zahrají na rádiu yahoo, které mám na ploše PC. Jeho miniaturní zobrazení je na perexu.

Zkrátka pokrok je vokrok, ale ty partyzánské začátky jsou přeci jen nezapomenutelné a nejkrásnější.

Technická data: 

Guglielmo Marconi, vynálezce rádia, se narodil v roce 1874 v Boloni. zemřel v roce 1937. V roce 1897 obdržel první patent na bezdrátový telegraf. Využitím objevů a svými vynálezy (magnet. detektor 1902, duplexní radiotelegrafie 1903, rotační jiskřiče 1904, vodorovná směrová anténa, 1905, soustava tónových jisker 1912, krátkovlnná směrová telegrafie 1916-1922) se zasloužil o rozvoj radiofonie. Obdržel Nobelovu cenu v roce 1909 za fyziku spolu s Braunem.

http://elektrika.cz/data/clanky/marconi991022

http://599.cz/view.php?cisloclanku=2007060701

Edwin Howard Armstrong (1890 - 1954) Američan elektrotechnik a vynálezce.  Edwin Armstrong byl jeden z nejplodnějších vynálezců rozhlasové éry, s vizí to bylo dopředu jeho času.

http://wikipedia.infostar.cz/e/ed/edwin_armstrong.html

  • 1958 první kapesní tranzistorové rádio (Sony)
  • Naďa Dubcová

    Naďa Dubcová

    Naďa Dubcová

    Vyšly mi dvě knížky v nakladatelství Akcent - 1. Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. 2. Nepravidelný deník české rentiérky.

    Licence Creative Commons
    Dílo dílo, jehož autorem je Naďa Dubcová, podléhá licenci

    REPUTACE AUTORA:
    0,00 (VIP)